Slovník meteorologických veličin

Kolik stupňů reálně cítíte na kůži, když je horko a vlhko zároveň.

V suchém vzduchu se pot rychle vypařuje a tělo se ochlazuje, takže horko snášíte líp. V dusnu pot zůstává na kůži a teplo neutíká — pociťujete víc, než ukazuje teploměr. Výpočet kombinuje teplotu vzduchu a relativní vlhkost.

Věděli jste? Index horka má smysl počítat až od teploty 27 °C a vlhkosti nad 40 %. V chladu nebo suchu se rovná měřené teplotě.

O kolik chladněji se cítíte, když fouká, oproti naměřené teplotě.

Lidské tělo si v okolí kůže vytvoří tenkou izolační vrstvu teplého vzduchu. Vítr ji ale odfoukne a pocit chladu se prudce zvýší. Wind chill kombinuje teplotu s rychlostí větru a říká, kolik stupňů byste ve skutečnosti pociťovali za bezvětří. Při kladných teplotách nemá efekt — hodnota se rovná měřené teplotě.

Měření Davis VP2: chlad větru se počítá jen při teplotě do 10 °C a větru nad 4,5 km/h. V tepleji nebo bezvětří se rovná měřené teplotě.

Jak teplo nebo zima vám připadá, když do teploty započítáme i vlhkost, vítr a sluneční záření.

Měřená teplota říká, kolik stupňů má vzduch. Pocitová teplota říká, jak vám to bude. V létě ji zvyšuje vlhko a slunce, v zimě snižuje vítr. THSW index (teplota + vlhkost + slunce + vítr) je nejpřesnější — používá ho Davis Vantage Pro 2 Plus díky senzoru solární radiace.

Praktické pravidlo: Když je rozdíl mezi měřenou a pocitovou teplotou větší než 3 °C, oblečte se podle pocitové.

Teplota, při které by se vodní pára ve vzduchu začala srážet na rosu.

Když rosný bod téměř dosahuje aktuální teplotu, vzduch je vlhký až dusný — typicky před deštěm nebo brzo ráno před vznikem mlhy. Když je rosný bod hluboko pod teplotou, vzduch je suchý a horko snášíte snadněji. Na rozdíl od relativní vlhkosti se nemění s teplotou — je to dobré měřítko absolutního množství vody ve vzduchu.

Praktický odhad: Rozdíl teplota − rosný bod ≥ 8 °C = suchý komfortní vzduch. ≤ 3 °C = už cítíte vlhko, brzy mlha nebo srážky.

Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší teplotou daného dne.

Velké rozpětí (12 °C a víc) typicky znamená jasnou oblohu, suchý vzduch a slabý vítr — slunce přes den hodně nahřeje, v noci se teplo rychle vyzáří do vesmíru. Malé rozpětí (do 5 °C) ukazuje na zataženo, mlhy nebo silný vítr, které ten cyklus tlumí. V Česku je v létě průměrné rozpětí kolem 10 °C, v zimě 4–6 °C.

Pro zahradníky: Velké rozpětí v jaře = riziko nočního přízemního mrazíku navzdory teplému dni.

Kolik procent vlhkosti vzduch obsahuje vůči svému maximu při dané teplotě.

Teplý vzduch udrží víc vodní páry než studený. Stejné množství vody proto v 5 °C může mít vlhkost 90 %, ale v 25 °C jen 30 %. Proto se relativní vlhkost přes den mění i bez dodávky vody — když ráno teplota stoupá, vlhkost klesá, a naopak.

V interiéru: WHO doporučuje udržovat 40–60 % — pod 30 % vysušuje sliznice, nad 70 % podporuje plísně a roztoče.

Hmotnost vzduchu nad vámi přepočtená na hladinu moře.

Měříme v hektopascalech (hPa, dříve milibar — 1 hPa = 1 mb). Normální tlak na mořské hladině je 1013,25 hPa. Konzola Davis přepočítává podle nadmořské výšky (Jihlava 522 m), takže porovnání s předpovědí sedí. Absolutní hodnota není tak důležitá jako trend — pokles značí příchod tlakové níže (oblačnost, srážky), růst stabilní počasí.

Důležitější je trend: Pokles o víc než 2 hPa za 3 hodiny = blíží se výrazná změna počasí (často bouřka nebo studená fronta).

Sílu větru poznáte podle toho, co dělá s okolím — od kouře přes vlnky až po vyvrácené stromy.

Davis VP2 ukládá rychlost v m/s a my ji přepočítáváme na km/h. Anemometr měří v rozsahu 0,5 až 67 m/s (242 km/h). Pro vyšší rychlosti existuje Saffir-Simpsonova hurikánová stupnice. Beaufortova škála se používá v meteorologii po celém světě.

Měřicí výška: Anemometry se umisťují obvykle 10 m nad zemí, aby se omezily překážky. U přízemních hodnot bývá vítr výrazně slabší.

Jak nárazový je dnes vítr — kolikrát silnější jsou poryvy oproti průměrné rychlosti.

Hodnota 1,0 znamená klidné rovnoměrné proudění. Nad 2,0 jsou poryvy víc než dvojnásobně silné než průměr — typické pro nestabilní vzduch nad nerovným terénem nebo při bouřkách. Vyšší gust faktor = větší šance na drobné škody (větve, prach), ale také větší stres pro stromy a stavby.

Dobré vědět: Gust faktor nad 2,5 obvykle signalizuje blížící se bouřku nebo přechod studené fronty.

Směr <strong>odkud</strong> vítr vane (ne kam).

Konvence: severní vítr fouká od severu k jihu. Anemometr má 16 pozic (S, SSV, SV, VSV, V, VJV, JV, JJV, J, JJZ, JZ, ZJZ, Z, ZSZ, SZ, SSZ) s rozlišením 22,5°. V Česku převládá západní proudění z Atlantiku.

Předpověď z větru: Otáčení větru po směru hodinových ručiček (S→V→J→Z) v Evropě obvykle značí postup tlakové výše a zlepšení počasí.

Kolik kilometrů by za den uletěl pomyslný balónek unášený větrem.

Proběh větru (anglicky wind run) je součet všech krátkých přírůstků dráhy větru za den. Spočítá se jako rychlost větru × čas. Je to praktický ukazatel celkového větru za den — víc než průměrná rychlost (která nezohledňuje různé doby foukání) a méně extrémní než maximum poryvu. Pro Vysočinu jsou typické hodnoty 30–80 km/den v klidném počasí, 150–300 km/den ve větrných dnech, 500+ km/den ve vichřicích.

Pro zemědělce: Vyšší wind run urychluje vysychání půdy a zvyšuje výpar (ET). Pro chataře a cyklisty: 200+ km/den znamená nepříjemný vítr po celý den, ne jen krátké poryvy — vhodné mít to v plánu.

Kolik milimetrů srážek by spadlo, kdyby právě teď pršelo celou hodinu stejně silně.

Hodnota se počítá z překlopení miskového srážkoměru. Pokud spadne kapka v 09:00 a další v 09:01, intenzita pro tu minutu odpovídá až 60 mm/h, i když celkově prší jen lehce. Davis ji proto klouzavě průměruje. Maximální rozsah je 999 mm/h.

Limit pro povodně: Při silném dešti přes 1 hodinu (40+ mm) hrozí v Česku přívalové povodně, zvláště ve městech.

Součet srážek od začátku zvoleného období, načítaný den po dni.

Srážkoměr měří 0,25 mm na překlopení misky. Hodnota se sčítá od půlnoci (denní), prvního dne měsíce (měsíční) nebo od 1. ledna (roční). Užitečné pro sledování sucha — když měsíc daleko zaostává za dlouhodobým průměrem (v Jihlavě cca 50 mm/měsíc), je riziko půdního sucha.

Kontext pro Vysočinu: Roční srážky 600–700 mm jsou normál; pod 500 mm = suchý rok, nad 800 mm = vlhký rok.

Energie slunce dopadající na 1 m² horizontálního povrchu.

Senzor zachytí jak přímé sluneční paprsky, tak i jejich rozptyl v atmosféře — proto měří i pod mrakem. Pásmo: 400–1100 nm (viditelné světlo + blízké infračervené). V poledne za jasné letní oblohy v Česku okolo 900 W/m², zataženo v zimě jen 50 W/m². Maximum přístroje: 1800 W/m².

Procento z aktuálního maxima: Stránka ukazuje, kolik % z fyzikálně možného maxima právě v této minutě skutečně svítí — 100 % = aktuálně bez mraků, 30 % = silně zataženo. Pozor: 100 % v 17:00 neznamená, že byl dosažen denní peak — slunce je už nízko a teoretické maximum je tou dobou samo nižší. Pro porovnání skutečného denního peaku se podívejte do grafu na Grafy → Slunce + UV.

Jak silně vás právě teď ozařuje slunce — a kdy si vzít čepici.

UV senzor Davis VP2 Plus měří záření v pásmu 280–360 nm — to je oblast, na kterou je nejcitlivější lidská kůže. Číslo bez jednotky (0 = noc, 11+ = tropický poledne). 1 UV index odpovídá 25 mW/m² efektivního UV. Nad UV 6 byste měli krém s ochranným faktorem, nad 8 raději do stínu.

Pozor: UV proniká i mraky a sníh ho odráží až o 80 % zpět. Nezapomeňte na sluneční brýle s UV filtrem — bez něj se zornice rozšíří a kůže oka je víc vystavená.

Kolik hodin dnes svítilo slunce nad prahem 120 W/m².

WMO definuje „sluneční svit" jako čas, kdy přímé sluneční záření překračuje 120 W/m². Stránka tento parametr odhadne ze záznamů solárního senzoru — z 5minutových vzorků se zjistí, kolik z nich tu hranici přesahovalo, a hodnota se převede na hodiny. V létě v Jihlavě běžně 12–14 h, v prosinci jen 1–3 h.

Pro porovnání: Maxima v Česku dosahuje červen — kolem 16 h denně (slunce vychází před 5. hodinou a zapadá po 21.).

Kolik „úsilí" musí kořeny vynaložit, aby z půdy vytáhly vodu.

Senzor měří sací napětí (tenzometr Watermark). Platí obrácená logika: nízká hodnota = mokrá půda, vysoká = sucho. Hodnoty pocházejí z hloubky 20 cm, což je hlavní kořenová zóna většiny rostlin. Pro různé typy půdy platí různé prahy — písčité vyschnou rychleji, jíl déle drží vodu.

Pro zahradníky: Hodnota nad 60 cb znamená, že u písčitých půd hrozí rostlinám vážný stres, u jílovitých je to ještě v pohodě. Lehčí půda = dříve zalévat.

Bezrozměrný index ukazující, jak je list rostliny mokrý — od sucha (0) až po nasycený (15).

Senzor simuluje povrch listu — měří elektrický odpor mezi prstovými kontakty, který klesá s vlhkostí (rosa, déšť). Užitečné pro zahradníky a ovocnáře: dlouho mokrý list je živnou půdou pro plísně a houbová onemocnění. V kombinaci s teplotou se z této hodnoty počítá riziko padlí, peronospory nebo strupovitosti.

Riziko plísní: List mokrý déle než 4–6 hodin při teplotě 15–25 °C výrazně zvyšuje šanci napadení. Sledujte zejména po nočních srážkách.

Kolik milimetrů vody krajina za den ztratí — z půdy se odpaří, rostliny ji vypotí zpátky do vzduchu.

Slovo „evapotranspirace" spojuje dva pochody: evaporaci (přímý výpar z půdy a vodní hladiny) a transpiraci (rostliny prosakují vodu kořeny a vydávají ji listy). Je to opak srážek — kolik vody se vrací do atmosféry. Stanice ji počítá z teploty, vlhkosti, větru a slunečního záření (metoda FAO Penman-Monteith, mezinárodní standard pro zemědělství). V parném letním dni se silným větrem může krajina ztratit přes 6 mm vody na metr čtvereční — to je 6 litrů z každého metru zahrady. V zimě je ET blízko nuly, protože je chladno a rostliny dormantní.

Co znamená pro zahradu: Když chcete zalévat „stejně, jako by pršelo", podívejte se na týdenní úhrn ET a dodejte tolik vody. Týden s ET 35 mm = potřeba 35 l vody na každý m².
Co znamená pro krajinu: Pokud ET dlouhodobě překročí srážky, ubývá vody v půdě → sucho, stres rostlin, klesající hladina podzemních vod. Tomu se říká „klimatický vodní deficit" a v ČR jsme ho v posledních letech viděli často.

Bezrozměrný index, který shrnuje znečištění vzduchu částicemi do jednoho čísla.

Davis AirLink počítá AQI z naměřených PM 2,5 a PM 10 (jemný a hrubý prach). Na webu používáme NowCast variantu — vážený průměr posledních hodin, kde čerstvější vzorky mají větší váhu (proto reaguje rychle na zhoršení). Popisky odpovídají evropské EAQI škále.

Pro citlivé skupiny: Děti, senioři a astmatici by se měli při AQI nad 60 vyhnout dlouhému pobytu venku, hlavně sportu.

Mikroskopické částice menší než 2,5 µm — proniknou hluboko do plic a krevního oběhu.

Vznikají hlavně spalováním (doprava, lokální topení v zimě, požáry). Jsou tak malé, že přes plicní sklípky vnikají do krve a poškozují cévy. WHO doporučuje 24hodinový průměr do 15 µg/m³, roční průměr do 5 µg/m³. Davis AirLink měří částice od 0,3 µm pomocí laserového senzoru.

Topná sezóna: V Česku PM 2,5 typicky stoupá v inverzních zimních dnech, kdy vzduch nestoupá vzhůru a kouř z lokálních topenišť se hromadí v údolích.

Větší prachové částice menší než 10 µm — pyl, prach, popílek.

Hrubší než PM 2,5 — zachytí se ve větší míře v horních cestách dýchacích, ale pořád dráždí. Zdroje: doprava (otěry pneumatik), průmyslový prach, polní práce, pyl, zvířený písek. WHO limit: 24h průměr do 45 µg/m³, roční do 15 µg/m³.

Sezónní špička: PM 10 obvykle vrcholí na jaře (polní práce, suchý prach) a v topné sezóně.

Odhadovaná výška nad terénem, ve které by se začala tvořit nízká oblačnost.

Nejde o údaj ze senzoru — stanice základnu oblačnosti přímo neměří. Je to výpočet z měřené teploty a rosného bodu podle tzv. Espyho formule z roku 1841: každý °C rozdílu mezi teplotou a rosným bodem odpovídá přibližně 125 m výšky, ve které by se vzduch ochladil na nasycení a začal kondenzovat. Skutečná oblačnost závisí i na vrstvách výš, inverzích a vlhkosti v různých hladinách — to z přízemního měření nezachytíme. Hodnota je orientační odhad pro nejnižší vrstvu mraků za stabilního počasí.

Praktická interpretace: hodnoty pod ~300 m signalizují velmi nasycený vzduch a riziko mlhy nebo nízké oblačnosti. Nad 1500 m typicky odpovídá suchému, klidnému dni s vysoko položenou oblačností.

Teplota v hloubce 20 cm — rozhoduje o klíčení semen a aktivitě kořenů.

Většina zeleniny a letniček klíčí, když je půda v této hloubce nad 10 °C. Pod 5 °C kořeny téměř nerostou. Senzor Davis měří přímo v půdě, takže hodnota může být výrazně jiná než teplota vzduchu — zvlášť za slunečných dnů (půda se ohřívá pomaleji) nebo za jasných nocí (vzduch chladne rychleji než půda).

Pro zahradníky: Rajčata a papriky sázejte, až půda v 20 cm dosáhne alespoň 12 °C. Saláty a ředkvičky zvládnou i 5 °C.

Teplota v hlavní kořenové zóně — ovlivňuje příjem živin a vody.

V hloubce 30 cm jsou kořeny většiny trvalek, keřů a ovocných stromů. Teplota zde reaguje na změny počasí pomaleji než u povrchu — ráno bývá teplejší než vzduch, večer naopak. Když půda v této hloubce klesne pod 2 °C, kořeny prakticky přestávají pracovat.

Příjem živin: Fosfor a draslík se kořenům obtížně vstřebávají pod 10 °C. Proto je jarní hnojení účinnější, až když se tato hloubka prohřeje.

Teplota v hloubce 50 cm — stabilní vrstva, která se mění s několikadenním zpožděním za změnami počasí.

Reaguje na změny vzduchu s velkým zpožděním (dny až týdny). V zimě zůstává teplejší než povrch, v létě chladnější. Slouží jako referenční bod — když i tato vrstva promrzne, hrozí poškození hlubokých kořenů stromů.

Promrzání: Pokud teplota klesne pod 0 °C i v 50 cm, může dojít k poškození kořenů mladých stromů. Mulčování povrchu tomu pomáhá předcházet.

Nejmenší měřené částice do 1 µm — pronikají až do krevního řečiště a orgánů.

Jsou součástí PM 2,5 (každá částice menší než 1 µm je zároveň menší než 2,5 µm). Pocházejí hlavně ze spalování fosilních paliv, lesních požárů a fotochemických reakcí v atmosféře. WHO pro PM 1,0 nestanovuje samostatný limit — z hlediska regulace spadají pod PM 2,5.

Proč měříme zvlášť: Čím menší částice, tím hlouběji se dostanou. PM 1,0 procházejí plícemi přímo do krve — ukazují podíl té nejrizikovější frakce prachu.

Proč nestačí jen okamžitá hodnota — pro zdraví je rozhodující 24hodinový průměr.

Aktuální hodnota PM se mění každou minutu (doprava, vítr, lokální zdroje). Pro zdravotní účinek ale rozhoduje, kolik prachu jste vdechli za celý den. Proto Světová zdravotnická organizace stanovuje limity na 24h průměr: PM 2,5 do 15 µg/m³, PM 10 do 45 µg/m³ (od roku 2021).

Aktuální hodnota nízká + 24h průměr vysoký = ráno nebo večer byly hodnoty výrazně vyšší (např. lokální topení, doprava v dopravní špičce).

Co s tím: Pokud 24h průměr překračuje limit pravidelně, zvyšuje se riziko respiračních problémů. Astmatici, senioři a děti by měli omezit dlouhý pobyt venku — není ale důvod k panice, sledujte denní vývoj a podle něj se rozhodněte.

Co všechno o půdě stanice měří — a proč to zahradník ocení.

Stanice má tři teploměry půdy (hloubky 20, 30 a 50 cm), jeden senzor vlhkosti (tenzometr ve 20 cm) a jeden senzor smáčení listu. Vlhkost se měří v centibarech (sací napětí — paradoxně nízké hodnoty = mokrá půda). Spolu s teplotou a vlhkostí listu dávají dohromady přehled o tom, kdy zalévat, kdy očekávat plísňové choroby a jak hluboko proniká teplo.

Praktické použití: Vlhkost půdy nad 60 cb = doba zalévat. Vlhkost listu nad 10 déle než 4 h při 15–25 °C = riziko houbových chorob.

Kolik prachu a jemných částic je právě teď ve vzduchu, a co to znamená pro zdraví.

Davis AirLink měří laserovým senzorem částice od velikosti 0,3 µm. Z těchto vzorků počítá tři hodnoty: PM 1 (nejjemnější — proniknou do krve), PM 2,5 (hlavní zdravotní indikátor — pochází hlavně ze spalování) a PM 10 (hrubší — prach, pyl). Souhrnný AQI index je na škále 0–100 (0–20 dobrá až 80+ velmi špatná).

WHO doporučuje: 24h průměr PM 2,5 do 15 µg/m³, roční do 5 µg/m³. Při AQI nad 60 by se citlivé skupiny (děti, senioři, astmatici) měly vyhnout sportu venku.